‘‘Pryč od tebe. Tohle,.. tohle není správné.‘‘ otočím se na něj a odpovím.
‘‘Co kurva?! Co do prdele není správný? Děláš jak kdybych tě šukal‘‘ zařve chladně. Chvíli pozoruji zvědavé tváře holek, které se vyhrnuly ze dveří pokojů v ubytovně. Seberu se a odkráčím ven z koleje. Pokračuju vstříc teplému vánku a mířím k autobusové zastávce, kde si teprve při pohledu na rozmazaný jízdní řád uvědomím, že jsem nechala své brýle na ubytovně. Za okamžik už jedu v autobuse směrem k centru města. Pomalu sestupuji ze schůdku vedoucí na nově zadlážděné kostky chodníku.
Po krátké cestě městem se rozhodnu navštívit nové obchodní centrum Westfield. Po jezdících schodech skončím až v posledním patře a něco mě táhne do obchodu s šaty přímo přede mnou. Rozejdu se a zahledím se do černých minišatů. Na můj vkus jsou moc krátké, ale i tak je popadnu a pokouším si je vyzkoušet v kabince. Navleču si je a vypadají ještě kratší, než jsem si myslela. Velkou pozornost oproti tomu upoutá rudá mašle na styl pásku.
‘‘Meliso? Jsi tu?‘‘ zaslechnu hlas podobající se Faith. Odhrnu závěs kabinky a vykročím do uličky obchodu.
‘‘Jsi to ty. Víš, zahlédla jsem tě tu koutkem oka, tak mi to nedalo a chtěla jsem se přesvědčit, že jsi to ty.‘‘ Zasmála se na mě.
‘‘Tak to je od tebe hezké‘‘ odpověděla jsem jí slušně.
‘‘Omlouvám se, že jsem tě tam s Harrym nechala. Ale nějak mi nedocvaklo, že tam stále byl. Ehmm neudělal ti něco?‘‘ ujištuje se
‘‘Ne, všechno bylo v pohodě.‘‘ zalžu a uhnu pohledem, což v ní asi zanechá pocit nejistoty.
‘‘Páni, ani jsem si nevšimla, jak ti to sekne. To jsou tvé šaty?‘‘ rozzáří se.
‘‘Ne-e. Já jsem si je jenom vyzkoušela. Ale jsou na mě nějak krátké, cítím se jako nahá.‘‘ zasměji se
‘‘Prosím tě! Jsi nádherná. A budou se ti krásně vyjímat na zítřejším plese.‘‘ pošťouchne mě
‘‘Co?! Ples? Jaký ples? Já o ničem nevím. Kde kdy?‘‘ začnu panikařit
‘‘Ale prosím tě‘ Uklidni se. Je to uvítací ples. Bude tam skoro celá škola. A navíc si tam určitě najdeš partu jako já.‘‘
‘‘Eh. Aha. A to si opravdu myslíš, že si je mám koupit? Nebude to moc výstřední?‘‘
‘‘No pokud nebudeš jako pár Bárbínek a neostříháš si do nich díry aby to vypadalo co nejvíc sexy tak to bude úplně v pohodě.‘‘ dodá a zasměje se
‘‘Melany? Proč vlastně nosíš brýle, když máš čočky. Ty ti sluší víc.‘‘ zeptá se pomalu
‘‘Ne, já nemám čočky. Já jsem si jenom zapomněla brýle v pokoji a nechtěla jsem se tam vracet potom co se stalo s Harr-.. Emm ne já nemám čočky.‘‘ Snažím se zamluvit to co jsem najednou prozradila.
‘‘Co?! Co udělal Meliso?‘‘ zeptá se
‘‘ Co kdybychom to nechaly na večer a pak se o tom pobavily?‘‘ odpovím otázkou
‘‘Jo dobře. Ale řekneš mi to!‘‘ uculí se a já souhlasně kývnu
Po zaplacení šatů procházíme ještě pár obchodů a nakonec vyjdeme z obchodu s několika plnými taškami z obchodů se slevami. Po chvíli dojedeme na pokoj a vybalíme nakoupené oblečení. Většinu oblečení, které jsem si zaplatila, vidím snad poprvé. Nejspíš to bude tím, že vše vybírala Faith. Krom pár kusů oblečení se mi z mých čerstvě nakoupených věcí nelíbilo skoro nic.
‘‘ Neboj se. Aspoň prokoukneš! Sice to není moc výrazné ale nebudeš jako šedá myška‘‘ Pousměje se
‘‘Melany. Mám nápad. Co kdybychom se stavily u mého strýčka. Má tady obchod s brýlemi a čočkami. A tobě to bez brýlí sluší. Je to optik tak by ti mohl zařídit jedny čočky.‘‘ rozzářila se nad svým nápadem
‘‘No když já nevím, na brýle jsem zvyklá už od malička. A navíc jse-..‘‘
‘‘Žádné odmlouvání‘‘ zasměje se a chytne mě za zápěstí. Zamkneme pokoj a vyrážíme ke strýci od Faith.
2024 ©