''Drž hubu Alánku!''
Zařve na učitele
''Kurva kluci pojďte! Já si chci ještě užívat. Vstaňte z těch zasranejch židlí a pojďte se zhulit.''
Začne vyzývat čtyři kluky z posledních lavic. Ti na něj koukají a dělají náznaky rukama aby se uklidnil. Celá třída včetně mě na něj zírají s polootevřenou pusou a nevědí co si o něm mají vlastně myslet.
''Faith, pojď sem. Pojď si to se mnou rozdat!''
Řekne na druhačku z páté lavice a dívá se na ní vyzývavým pohledem
''Harry, jsi trapnej kokot. Vypadni prosim tě.''
Řekne chladně a otočí zrak směrem k tabuli
''Včera ti to problém nedělalo. Řvalas moje jméno po celým domě. Jo a ještě na jedno bych zapomněl, v kabinetu profesorky Axfordové na jejím stole, když zapomněla zamknout. Neříkej, že se ti to nelíbilo!''
Oplácel jí její odpověď. Zatím co ona zrudla, sbalila si věci a odešla v nynější už skoro polovině hodiny.
''Stylesi, vyser se na to!'' ozval se kluk z poslední lavice.
''Jo, Harry ser na to nech to na jindy teď je to fakt na hovno!''
Přidali se souhlasně čtyři kluci, kteří jsou podle mého úsudku z jeho party.
''Vy jste fakt sráči.''
Otočil se a odkráčel houpavým a nemotorným krokem ven z učebny.
''Ehmm. Dnes se uvedeme do doby, kdy byla literatura nejvíce rozvíjena. Povíme si něco o-.....''
Přestala jsem vnímat co učitel říká i přes jeho klidný hlas a soustředěný pohled na rozvrh probírání látky jsem ho za jeho přístup k nynější neshodě obdivovala. Bezdůvodně jsem přemýšlela nad opilým studentem, který před chvílí pomotal hlavu většině třídy. Nechápu jak mi mohli zrovna sem rodiče povolit studium zrovna do této školy plné nepřehledností, když doma mě napomínájí jen kvůli tomu, že sedím shrbená. Pořád mi nedochází, jak sakra může někdo povolit tohle chování. Ani jsem si neuvědomovala, že první den školy máme pouze uvítací hodinu. I když mi to moc uvítací nepřišlo, když neznám jména ani jednoho žáka krom toho opilce a podle mého názoru řečené děvky. Moc mi nedocházelo, že po hádce s rodiči mi okamžitě zařídili pokoj na koleji která patří této šíleně organizované škole. Naše rodina bydlí na samotě. Máme malou farmu, ale díky výbornému postavení mého otce ve velké právnické firmě máme farmu jako ze škatulky. Tato škola je sice nejblíže ale i tak je to šíleně dlouhá cesta. I proto mě rodiče poslali na pokoj patřící škole abych nemusela každý den dojíždět autobusem nebo vlakem skoro 50 kilometrů. Než jsem se dokázala vyznat ve svých myšlenkách, zazvonilo na konec hodiny a pro zatím i na konec tohoto divného dne.
Pomalu jsem se vymanila ze svých nepřehledných myšlenek, ve kterých jsem se ani sama nevyznala. Opatrně jsem si sbalila věci do batohu a vyrazila směrem k dlouhé chodbě, lemované skříňkami zabudovanými ve zdi, vedoucí k hlavnímu vchodu školy.
''Nazdar kotě!!'' Zakřičel na mě někdo z učebny ekonomie.
Ohlédla jsem se a uviděla jsem blonďáka z autobusu, který na mě volal neslušné výrazy.
''Nenazývej mě takovými přezdívkami, když víš, že k sobě nepatříme'' Nespustila jsem oči z kamenné podlahy během toho co jsem mu odpovídala na použití jeho výrazu.
''Prosim tě, stejně tě nikdo nikdy chtít nebude. Se na sebe podívej!'' Začal se otravně smát.
''Jen chci vědět jestli jsi neviděla Harryho, toho co vrazil tím super stylem do třídy'' Zastavil se, chytl mě za rameno a otočil mě mým obličejem k němu.
''Jen mi sakra řekni jestli jsi ho viděla. To je celý.'' Řekl v klidu o díval se na mě.
Propadla jsem pohledem do jeho šedomodrých očí a sotva jsem ze sebe vykoktala odpověď.
''Jjá..ne nev-..''
''Meliso!! Jsi tu první den a už si začínáš s nějakými nevychovanými kluky?!''
''Měl bys jít'' Zašeptala jsem rostomilému avšak dost drzému blonďákovi do ucha a pozorovala jeho naštvaný výraz.
''Mam-.. Matko tak to není on se mě jen na něco ptal.''
''Na to jak tě shrábnout do postele počítám!'' Začala hystericky vyvádět uprostřed chodby prvního patra. Všímala jsem si jak se hloučky seskupených studentů otáčejí s pobaveným výrazem na mě a mojí matku.
''Nezačínej si se mnou mladá dámo! Máš už teď spoustu problémů a jestli si myslíš, že se začneš chovat jako nevychovaná puberťačka tak budeš mít velké starosti si to vše urovnat!'' Zvýšila svůj hlas, chytla mě pevně za zápěstí a odtáhla na plac před školou.
''Podívej se na sebe jak vypadáš! Zastrč si tu košili do té sukně! Na základní škole jsi chodila upravená s přepychovým drdolem, se sakem nažehleným a teď? Vlasy máš rozlítané, košili zmuchlanou, je ti tvé vzdělání snad úplně šumák?'' začala vyvádět a upravovat mi mé oblečení před půlkou studentů ze školy.
''Sakra matko! Už nejsem malá! Vidíš tady snad někoho ve školní uniformě? Tahle škola je úplně obyčejná a každý si tu dělá co chce. A mimoch-..'' Dala jsem si rychle ruku před pusu, když jsem se vrátila k sobě a došlo mi co ze mě vlastně lítá za špatné slovní hříčky.
''Promiň mami.. Je toho na mě teď nějak moc. Nelíbí se mi tady.''
''Melany. Vem si věci z kufru a pojď na svoji kolej'' řekla chladně a podala mi klíče od našeho nového BMW.
''Tyvole čum! To je kára. To musí být nějaký sexy, bohatý bloncky!'' zakřičel kluk podle mé paměti se jménem Louis, ten který byl v autobuse.
''Žádná sexy bloncka nejsem!'' Vyndala jsem věci z kufru a zamkla jsem klíči co mi před chvílí matka podala.
Koukali na mě jak z jara když viděli, že drahé BMW patří podle jejich názoru Uršule s hnusnými brýlemi. Docela jsem si užívala jejich pohled na mě, když zjistili, že jsem nejspíše z bohaté rodiny.
Když jsme narazili na budovu, ve které byli pokoje, oddychla jsem si, že matka už za chvíli bude odjíždět a já si budu moct odpočinout a probrat si své myšlenky a dojmy z prvního dne. Když jsem vešla do pokoje všimla jsem, že půlka pokoje je už zařízená. Věci tam byli rozházené a oblečení neformální.
''Melany měj se tu pěkně zařiď si to tu a mysli na nás. Omlouvám se mám schůzku s firmou a je to v práci dost těžké. Takže moje chování dnes se na tom dost podepsalo. Tak ahoj'' Mamka mi věnovala krátký úsměv, ale za chvíli její tvář opět ztuhla v kamennou tvář.
zamávala jsem jí na rozloučenou a začala si vybalovat věci.
''Kurva Faith! Nebuď jak malá! Já tě jen škádlil.''
Ozvalo se za dveřmi, mě se okamžitě sevřel žaludek nad pomyšlením, že sem vtrhne ten opilý kluk.
''Škádlil?! Harry škádlil?!! Tys to posral jasný! Celý jsi to posral! Já končím.! Vypadni odtud! ''
''Tak si naser ty čubko!'' zařval ten dotyčný a už byly slyšet jen hlasité kroky po chodbě.
Otevřeli se dveře a vkročila sem pohledná bruneta s hnědýma očima. Povalila se na postel a začala brečet.
''Ehmm. Nerada vyrušuji. Ty jsi Faith? '' Zeptala jsem se opatrně, při pomyšlení nad tím, že je to další namyšlená holka z party ostatních blondýn a brunet z druhého ročníku.
''Jo jsem. A nedolejzej za mnou, jestli si myslíš, že se s tebou budu bavit tak je to omyl.'' Promluvila do polštáře a ani se nepohnula.
''Jo promiň. Myslela jsem si, že se mnou, takovou trapnou hnuskou se nebude celý tři roky nikdo bavit.'' Řekla jsem naštvaně, ani nevím kde se to ve mě vzalo a vyndala si věci batohu a ostatních tašek.
Najednou se zvedla z postele přišla ke mě. Vytřeštěným pohledem jsem jí sledovala pod dojmem, že na mě bude šíleně řvát.
''Ty asi nevíš jak to tu chodí viď?'' zeptala se mě hlasem pod kterým jsem nerozeznala její náladu.
''Ne.. jsem v prvním ročníku, ale i tak mi to tu přijde spíš jako blázinec než jako škola.'' Zasmála jsem se, když jsem si všimla, že jsem jí asi pobavila.
''Jo, to máš pravdu..'' zasmála se a posadila se na mojí postel vedle mě.
''Víš, byla jsem něco jako ty. Každý měl svou partu jenom já jsem byla pořát ta malá nevinná holčička, která si nedokázala přiznat, že jednou nebude pořát tak chytrá a nevinná.'' Uculila se
''Měla jsem tu jednu dobrou kamarádku. Ze začátku na mě byla dost hnusná něco jako já před chvílí na tebe.''
''Víš nemusíš se se mnou bavit pokud nechceš, pochopím to, jsem na to zvyklá.'' věnuji ji falešný úsměv nad vzpomínkami plných urážek, které se na mě sesypou při vzpomínce na Harrisonovu základní školu.
''Ne, to vůbec neřeš. Já vím jak těžký to bylo pro mě se tady zařadit a chci ti pomoct.'' řekne mi a chce dokončit svoji povídku, kterou mi začala vyprávět tak jí přeruší rány do dveří.
''Faith! Otevři prosím! Já ti to chci vysvětlit.'' ozve se hlas za dveřmi
''Ne Harry!! Řekla jsem ti, že dál to řešit nebudu tak mě nech a pokoji!! .. Tak kde jsme skončily?'' přesune svoji konverzaci opět ke mě.
''Jak chceš!'' rozrazí dveře, které nebyly ani zamknuté tak nevím proč si s tím dělal takovou práci.
''Doprdele co ta tady dělá? .. No to je jedno. Kurva já ti řekl, že si s tebou chci promluvit, tak mě sakra poslouchej.''
''Nezajímáš mě Harry.'' Řekla klidným hlasem a jeho naštvaný výraz v obličeji se najednou změnil neutrální, nejspíš z důvodu jejího nazájmu v tónu její odpovědi.
2024 ©