69 lies & one true - 1. díl

Napsal Directioner's world (») 14. 3. 2014 v kategorii 69 lies & one true, přečteno: 532×
10003136-802517989777151-1120789178-n.jpg

Author's note: Takže znova, ahooj ;) Dávám vám tu první, kratší díl příběhu 69 lies & one true :) Prosím napište mi váš názor do komentářů, abych věděla jestli mám vůbec pokračovat.. beru samozdřejmě i kritiku ! Děkuji- adminka Unicorn




„LOUISI TOMLINSONE ! Okamžitě pojď sem!… Co to má být ? Právě jsem dostal e-mail z tvé školy!“

„Nojo zase mě vyrazili“

„Děláš si ze mě prdel? Jak to můžeš říct s tak klidným hlasem ?! Počkej až se to dozví matka!“

__   __   __   __   __   __   __   __   __   __   __   __   __   __   __   __   __   

Ve škole zase nuda jako vždicky. S rukou opřenou o svoji hlavu a s nepřítomným výrazem sleduju co dělá naše učitelka.. Právě máme matiku a myslím, že zachvíli usnu!

Z ničeho nic někdo zaklepe na dveře… „Dobrý den, jsem pan Tomlinson, Louis by mě chodit do této třídy“  Ve dveřích stojí chlápek v saku. Vypadá to, že má docela na spěch a že není přímo v dobré náladě..

„Ano už ho očekávám“ přikývne mu naše učitelka

Do třídy vstopil kluk v černé kožené bunďě a upnutými džínami. Je docela malý, ale jeho ego nejspíš nenásleduje jeho výšku.. Teď jsem právě pochopil, proč na zdřejmě otcovi tváři tohoto kluka nebyl ani náznak úsměvu, stejně tak jako na tváři …

„Tohle je váš nový spolužák, jistě se vám rád představí“ otočila se učitelka na nás při zavírání dveří za panem Tomlinsonem

Všichni na něj zírali, některé holky i s otevřenými ústy …

„Jsem Louis… Tomlinson“ Teď jsem slyšel jeho docela vysoký hlas.. hrubý, ale roztomilý … Proč mám pocit, že mu lichotím ?!! …. Nemohl jsem z něho odtrhnout oči, zvláštím způsobem mě zaujal.. Divným způsobem, způsobem jakej  ještě neznám. Vyvolává ve mně divné pocity a já nevím, jestli špatné nebo … Né to si nehodlám připustit že by mě tenhle kluk co si asi nejspíš hodně myslí  změnil na .. no to je jedno, zpět na zem ( nebo na planetu jménem Škola )..

„Dobře pane Tomlinsone, sedněte si támhle dozadu do volné lavice“ zapištěla učitelka a Louis i když neochotně jí hodlal poslechnout

Tak moment .. ta volná lavice vzadu je volná lavice vedle mě … Louis se rozešel směrem ke mně. Ani nevím proč, ale stále jsem na něj zíral, myslím, že už si toho všimnul a možná mu to i začíná vadit. Ale mě se líbí někoho propalovat pohledem.. hlavně, když je to někdo kdo je tak zajímavej a tajemnej zároveň … M pocit, že tohodle novýho kluka tentokrát nenechám na pokoji …

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a dvanáct